Ekonomické dopady vysoké ceny ropy – druhá část
4.5.2012
Hlavní příčinou je, že producenti ropy mají tendenci mít nižší hraniční sklon ke spotřebě svého příjmu, což poškozuje světovou poptávku.
Nicméně obavy pana Kumhofa vycházejí z předpokladu, že pokud ceny ropy budou dostatečně vysoké, dopad na ekonomiku bude podstatně horší. Nejhorší předpoklady ukazují na 2% ročně.
I kdyby bylo nalezeno více ropných nalezišť – v Arktidě nebo dehtových píscích, otázkou zůstává, zda je éra „levné energie“ již u svého konce, a pokud ano, jak se svět může přizpůsobit. Ekonomiky rozvinutých států jsou postaveny na snadném přístupu k levné energii. Dovážejí zboží z celého světa, spotřebitelé denně dojíždějí auty mnoho kilometrů do práce v klimatizovaných kancelářích, a poté odlétají do teplých krajin na každoroční dovolenou. Přetrvávající vysoká cena ropy by musela jasně vést k určitým omezením (auta na elektřinu, nákladní auta na zemní plyn), ale i náklady na tyto změny by byly vysoké.
Navíc některé potenciální náhrady ropy, nebo nové zdroje energie (jako biopaliva a dehtové písky) mají mnohem nižší efektivitu, v tom smyslu, že aby vydaly energii, vyžadují relativně vysoký energetický vklad. Výsledek této rovnice (podíl energetického výstupu ku energii investované, neboli EROI), je nízký, což se musí nutně odrazit v ekonomickém růstu.
„Jaké nejnižší EROI musí mít energetický systém moderní průmyslové společnosti, aby společnost přežila?“ ptají se pánové Carey King a Charles Hall v jejich nedávné studii. Odpověď těchto akademiků zní: „Komplexní společnosti potřebují vysoké EROI postavené na široké energetické základně.“
Tento problém však není příliš zohledněn vedoucími ekonomy. Ti jsou příliš zaneprázdnění měnovou politikou, dopady fiskálních omezení, nebo potřebami reforem pracovního trhu.
Ale tak, jako byla průmyslová revoluce postavena na uhlí, poválečná ekonomika byla postavena na levné ropě. S jistotou nastanou vážné dopady, pokud levná ropa nadobro zmizí.
