1891 vyjela v Praze první elektrická tramvaj
14.8.2016
Uplynulo 125 let od chvíle, kdy 18. července 1891 vyjela na trať mezi letenským Zámečkem a Stromovkou v Praze první elektrická tramvaj v českých zemích. Jejím tvůrcem i provozovatelem byl vynálezce a podnikatel František Křižík.
Byla to před stopětadvaceti lety 18. července 1891 o deváté hodině ranní veliká sláva. Kousek od horní stanice lanové dráhy na pražskou Letnou stál plně obsazený vůz na kolejích, před nímž Pražané zvyklí na koňku marně hledali tažné zvíře. Pak nastoupili řidič Alois Fiala s průvodčím Josefem Jedličkou a první pražská a vůbec česká elektrická tramvaj vyjela na svou historickou jízdu k bubenečské Královské oboře, kde zrovna probíhala Jubilejní zemská výstava.
Dnes po tehdejší 766 metrů dlouhé trati není už dávno ani památky, stejně jako po lanové dráze – na Výstaviště i do Stromovky se jezdí jinudy. Avšak důsledky Křižíkova pionýrského počinu pociťujeme stále. Na velkém zájmu Pražanů o dopravní novinku si tehdy vynálezce ověřil perspektivnost elektrických tramvají. „Už v roce 1896 Křižík zřídil nový soukromý dopravní podnik s názvem Elektrická dráha Praha–Libeň–Vysočany, který stavbou nové tratě propojil metropoli s bouřlivě se rozvíjejícími průmyslovými předměstími na východě," připomíná dopravní historik Pavel Fojtík.
Od Křižíka si pak chtěly nechat zavést tramvajové spojení i Královské Vinohrady a Žižkov, v tomto případě však už roli stavitele převzalo město Praha. Křižík ovšem spolupracoval, vymyslel třeba spodní přívod proudu, což v roce 1905 umožnilo postavit beztrolejovou trať přes Karlův most. Kromě toho postavil tramvajové dráhy v Plzni, v Dubrovníku a částečně i ve Vídni.
A jaký byl osud první letenské dráhy? Jednokolejka s jednou výhybnou, po níž dvě soupravy směly jezdit maximální rychlostí 10 kilometrů za hodinu a cesta jim trvala čtyři a půl minuty, byla v provozu nejdřív jen do skončení výstavy 2. listopadu 1891. Pak přepravní poptávka poklesla, proto Křižík trať už v roce 1993 prodloužil na bubenečské straně až k Místodržitelskému letohrádku, takže celkem měřila 1,4 kilometru.
Jenže později se pražská radnice rozhodla převzít rozšiřování tramvajové sítě do městských rukou a Křižíkovi důsledně zamítala jeho rozšiřovací návrhy (chtěl třeba letenskou trať prodloužit na Klárov). V roce 1900 město převzalo letenskou lanovku, ale Křižíkovu soukromou a čím dál méně rentabilní dráhu převzít odmítlo. Poslední tramvaj proto vyjela na trať 15. srpna 1900, v roce 1902 Křižík tramvajovou dráhu sám zrušil a v letech 1903 a 1904 byly odstraněny koleje.
Zdroj. Dotyk
